Manipulátor ve vztahu způsobuje, že se cítíte stále vinni.Můj partner je manipulátor ve vztahu. Jednoduché konstatování, ale cesta k němu dlouhá a trnitá. Než si toto uvědomíme a navíc dovolíme vyslovit, uplyne většinou mnoho času a proteče mnoho slz. Pokud už tato slova zazní z našich úst a dokonce hlasitě, máme ne sice vyhráno, ale velmi dobře našlápnuto k tomu, jak se z jeho vlivu vymanit. Už dokážeme svou situaci pojmenovat.

 

 

Kdo je manipulátor ve vztahu

Manipulátor ve vztahu je ten, kdo způsobuje, že se cítíte neustále něčím vinni. Vy můžete za to, že se pokazil výlet, dnešní oslava byla nudná nebo on si doma zapomněl mobil. Kdybyste se víc snažili, mohlo to být jinak. Zas a znovu, s občasnými dny klidu a zdánlivé pohody. Vy ale už pohodu neprožíváte, něco ve vás stále čeká, kdy přijde nějaká výčitka ne-li přímo ostřejší slova.

Před přáteli a známými vás vykresluje jako osobu neschopnou, nepříjemnou, zkrátka pes by od vás kůrku nevzal. On trpí, ale stejně vás miluje, tak ten úděl holt snáší.

Je velký moralista, neustále poukazuje na nevhodné chování druhých, ale sám u sebe ho nevidí. Je velký rozpor mezi slovy a jeho činy, jeho chováním.

Protože vás dobře zná, je seznámen s vašimi bolavými místy a s vašimi traumaty. Stejně tak s tím, co máte rádi, co vás těší a velmi dobře to vše dokáže použít proti vám.

V klidové fázi dokáže být velmi milý, říkat, jak vás má rád a nedokáže bez vás být. A vy opět uvěříte tomu, že se chce zlepšit, přece jen není tak špatný. Teď už určitě bude líp.

Sami přestáváte věřit tomu, co je realita, zpochybňujete své názory a zkušenosti, nejste schopni správného úsudku.

Čím déle setrváváte s manipulátorem ve vztahu, tím více se snižuje vaše schopnost se bránit.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Jak si povíme ještě později, nejvíce jsou manipulátorem ve vztahu ohroženi jedinci, kteří manipulativní jednání zažívali ve své původní rodině, v době svého dětství a dospívání. Nebudeme zde zmiňovat  rodiče psychopaty či sociopaty. Budeme se bavit o těch častějších případech..

Každé dítě v rodině je trochu jiná osobnost. Geny dávají základ, působení rodinného prostředí osobnost dotváří. Některé rysy zvýrazní, některé potlačí. Rodiče více dětí v rodině se budou dušovat, že vychovávají všechny děti stejně. Není tomu tak a ani být nemůže. I oni sami jsou při narození každého dítěte v jiné životní fázi, v jiném věku. Mají nové zkušenosti, na mnoho věcí se postupem času dívají jinak. Je tedy i trochu jiný přístup ke každému z dětí. Sourozenecké konstelace také hrají svoji roli.

Ovšem neznamená to, že každé dítě vyrůstající v rodině, ve které se objevuje manipulace, musí být její obětí.

Podle francouzské novinářky France-Marie Chauvelotové, která se hlouběji zabývá vztahem oběti a manipulátora, závisí tento vztah na našem vrozeném temperamentu a na našem charakteru. Jsme ohroženi manipulací ve vztahu, i v našem dalším životě v takovém případě, kdy obojí bereme jako dané, vrozené. Myslíme si, že s tím zkrátka nemůžeme nic dělat. Nenecháme si odstup,, ale podrobíme se osudu.

Díky odstupu si dokážeme uvědomit, jaké naše reakce chování druhého k nám vyvolávají a my přestáváme být obětí.

 

Manipulátor ve vztahu – příklady situací z původní rodiny

1.Příklad

Příkladem možné oběti manipulátora ve vztahu může být třeba dívka,  jedináček. Rodiče jsou velmi milující a vždy vědí, co je pro ni nejlepší. Od výběru vhodných kamarádek po výběr školy. Vždyť oni jsou ti zkušení a ona je dítě, přece si nechá poradit od těch, kteří jsou její nejbližší. Nechce se snad vystavit riziku možné špatné volby. Oni by byli smutní, že nedbá na jejich doporučení. Myslí to s ní přeci dobře a znají ji.

A tak se dívka ocitá v pasti, rodiče miluje, zklamat je nechce. Jen nemá žádné rozhodovací kompetence, neučí se odpovědnosti za svá rozhodnutí. A tak brzy po dosažení plnoletosti cítí, že chce z tohoto prostředí uniknout.

Náhle se objeví ON. Chápavý, milující, okouzlující. Je starší, zkušenější, snaží se jí dát to nejlepší.

Zpočátku jí snášel modré z nebe. Dokud neměla svoje požadavky. To se situace změnila. Je nevděčná a on je z toho smutný. Dělá pro ni přece, co jí na očích vidí. Ona ani do práce chodit nemusí, vždyť je nejlíp, když je doma. Ona přestává mít vlastní přátele, do společnosti se dostává výhradně s partnerem, k jeho známým a kolegům. A tak můžeme pokračovat.

Zde se naplno projevil mechanismus opakování. Dívka pouze intuitivně přešla do vztahu, který z dětství důvěrně znala od rodičů.

 

2.Příklad

Dalším příkladem může být třeba syn, žijící s osamělou matkou. Ona je po rozvodu zatrpklá, pracovně velmi vytížená, na syna jí moc času nezbývá. City příliš neprojevuje, a pokud ano, je to s podmínkou. “ Takového tě mám ráda!” – pokud syn splnil úkol. “Teď ke mně nechoď, nechci tě, takového zlobivého kluka nikdo nechce.” – v opačném případě. Projevy náklonnosti, společné trávení času i jiné projevy přízně jsou podmínkovány. Buď se budeš chovat tak, jak si přeji nebo tě nechci. Zde láska není bezpodmínečná, dítě není přijímáno, takové, jaké je, pro sebe samo.

Syn se naučí, že přízeň a lásku si musí zasloužit. Něco za něco, láska není samozřejmost. Opět se v budoucím vztahu může projevit opakováním vzorce. Jsem přijímán, pouze pokud  vyhovím.

 

3.Příklad

Jiným příkladem mohou být sourozenci, kdy na manipulativní chování reagují každý po svém. Otec je velmi pracovně zaneprázdněný, výchovu obou dětí přenechává takřka výlučně na matce. Matka není ve vztahu spokojena, upne se na děti. Citově je vydírá, což je pro (nejen) dítě velmi náročná forma manipulace. “ Kdybys mě měl rád, tak by ses takhle chovat nemohl”. “ Holčička, která má maminku ráda, jí vždycky pomáhá.” Za náladu maminky jsou zodpovědné děti. “ Já bych nemusela být takhle smutná, kdybyste mě tu tak často nenechávali samotnou.”

Za matčinými manipulativními výroky může být schována úzkost z toho, že se děti osamostatní, odstěhují se a ona zůstane v neuspokojivém vztahu a osamělá.

Jak děti rostou, jeden ze sourozenců reaguje čím dál častěji vzdorem. Hádá se, schválně dělá opak toho, co si matka přeje. Nosí špatné známky. Pokud jde o silnější osobnost, dokáže brzy z domova odejít a postavit se na vlastní nohy, zařídit si život po svém. I tak ale má vztah s matkou nedořešený, jako takové závaží v podvědomí, a ten mu ubírá energii.

Druhý sourozenec, více submisivní, dělá, co matce na očích vidí, ta však stále není a nikdy spokojená nebude. Jak dítě roste, samo cítí, že situace v pořádku není, nemá ale dost sil se nerovnému vztahu postavit. I ve vztahu s vrstevníky je více v podřadném postavení. Stále žije s pocitem, že je “zodpovědný” za emoční stavy druhých.

 

Kudy ven ze vztahu s manipulátorem?

Toto jsou příklady, jak ale ze závislosti na manipulátorovi ve vztahu ven?

Pokud jsme děti, můžeme se manipulaci ze strany rodičů bránit jen ztěží. Na předchozích příkladech jsme si ukázali, že do vztahu s manipulátorem  a lépe řečeno, do déletrvajícího vztahu s manipulátorem snadněji vstupují lidé, kteří sami v původní rodině manipulativní chování zažili. A to buď od rodičů, prarodičů nebo jiného pro ně důležitého dospělého.

Co je důležité si uvědomit? Pravděpodobně se nám ta myšlenka zpočátku nebude líbit, ale za vznik nerovného manipulativního vztahu mohou dva. Manipulátor a manipulovaný. Připusťme si, že některé naše vzorce chování umožńují druhému se k nám takto chovat.

Berme to však jako dobrou zprávu. Cesta ven z neuspokojivého vztahu s manipulátorem je v našich rukách. Není to cesta krátká ani uhlazená, předpokladem je pro nás chuť ke změně. Mít vůli něco změnit, dělat něco jinak, překonat strachy a obavy, pracovat na sobě. Budovat své sebevědomí,  důvěru v sebe sama, sebelásku.

 

První záblesky prozření

Zapůsobí tzv. spouštěč. Manipulovaný je často zvyklý na prostředí, ve kterém žije a bere je jako dané. Náhle to může být situace, která působí jako “poslední kapka vody v poháru, který přeteče”.  Někdy náhle situace, která je jakoby k neunesení a dotyčný si uvědomí, že už to tolerovat dále nelze. (F.-M. Chavelotová) V některých případech zapůsobí ochrana vlastních dětí, kdy si uvědomíme ten bludný kruh, do kterého se i oni dostávají.

 

Manipulátor ve vztahu se nezmění

Nečekejme, že se manipulátor ve vztahu změní. Je to zbytečné. Změna musí nastat u nás. Ptejme se sami sebe, proč , co je za naším chováním, jaké pocity v nás určité chování nebo požadavky vyvolává. Po delším soužití s manipulátorem je naše sebevědomí, vnímání vlastní hodnoty  a naše sebeúcta na nízkém stupni. I náš realistický pohled na situaci je zamlžen, vinu spíše vidíme na naší straně. Jde o dlouhodobý proces, který rozhodně stojí za to.

Možná vám nyní běží hlavou, že “mějte se rádi”, to se snadno řekne. Uvědomte si, že jako člověk jste jedineční, zkrátka originál. Jste hodnotní jako všichni ostatní, máte právo na své chyby a ve vašich možnostech a silách je pracovat na změně. Změnit co mě trápí a zraňuje. Mít se rád znamená i umět sám sebe ocenit. Ve vašem životě je spousta situací, kdy jste něco dokázali, projevili jste odvahu, jen na to zapomínáme. Udělejte si chvilku čas sami pro sebe, vzpomeňte na tyto okamžiky a pochvalte se. Udělejte si z těchto chvilek svůj malý rituál, třeba před spaním. Uvidíte, že vám to půjde čím dál rychleji a snadněji si vzpomenout.

 

Komunikace s manipulátorem ve vztahu

Při komunikaci s manipulátorem ve vztahu se nepouštějte do dlouhých diskuzí. Podmínkou pro to, abyste dosáhli toho co chcete, je přesně vědět, co chcete. Mluvte jasně a stručně. Držte se svého, neodbočujte od tématu. Naslouchejte pozorně a zachovejte si odstup. Hovořte klidně, neobhajujte sebe ani své požadavky a buďte zdvořilí. Pokud se schyluje k dlouhé diskuzi či hádce, komunikaci přerušte a vraťte se k tématu později. Při nejasném požadavku poproste o upřesnění, konkretizaci.

Zvažte, zda chcete s manipulátorem ve vztahu setrvat.

Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo prožívá podobný vztah s manipulátorem a trápí se v něm, mějte na paměti, že pouhé naslouchání a empatie nepomáhá. Naopak může ještě utvrzovat v dotyčném postoj oběti. Doporučuji se obrátit o pomoc na terapeuta nebo osobního kouče, který pomůže nastavit zrcadlo a najít cestu ze závislosti na manipulátorovi ve vztahu ven.