Proč si dáváme novoroční předsevzetí a z jakého důvodu tak často nefungují?Přeplněná fitka, nakoupené diety, spousta představ o změně a zlepšení svého života. V únoru už to pro většinu lidí bývají jen vzpomínky. V horším případě se jen utvrdí v dalším vlastním selhání. Proč si dáváme novoroční předsevzetí a z jakého důvodu tak často nefungují? Řekněme si, jak s nimi pracovat, abychom je úspěšně dodrželi.

Proč si dáváme novoroční předsevzetí?

Období přelomu starého a nového roku vnímáme často jako příležitost k sebereflexi a bilancování nad uplynulým rokem. Přemýšlíme, co bychom chtěli změnit, zlepšit, udělat jinak. Bereme nový rok jako startovní čáru, ze které chceme vykročit do dalšího roku lépe. Máme pocit nového začátku, čistého stolu nebo výjimečné příležitosti ke změně. Z jakého důvodu však od sebe očekáváme, že se ze dne na den změníme?

Proč často Novoroční předsevzetí nefungují?

Dávání novoročních předsevzetí je dlouholetou tradicí, a proto mnoho lidí cítí jako povinnost nějaké předsevzetí si dát. Tento společenský tlak může však být právě důvodem selhání. Není to naše „vlastní“ chtěné rozhodnutí, chybí k němu správná motivace. Jde o pocit: „měl bych to udělat“, „čeká se to ode mě“. Tedy si nějaké vymyslím, abych byl jako ostatní a nelišil se.

Další nástrahou je rozhodnutí impulzivní. Žádné předsevzetí nemám, ale kamarád předsevzetí má. Mě se docela líbí a tak řeknu: „Já jdu do toho s tebou.“ Není to z mé strany ani promyšlené, ani stoprocentně chtěné, spíše náhlý nápad.

Pokud to není opravdu moje vlastní přání, které je rozmyšlené a chtěné, je lepší si žádné předsevzetí nedávat. Není-li mé sebevědomí příliš vysoké, může dojít k tomu, že se budu cítit ještě hůř. Utvrdím se v tom, že „jsem (zase) selhal/-a, jsem neschopný/-á“.

Novoroční předsevzetí a motivace

Předsevzetí fungují těm, kdo si vytvoří vlastní cíl, svoje vlastní přání změny. Na první pohled se to může zdát jako samozřejmá věc. Nebývá tomu ale tak. Je velký rozdíl mezi slovy chci a měl bych. Šanci na úspěch mají ti, kdo přesně vědí, proč změnu chtějí a nenechají se zlákat tlakem okolí a sociálních sítích. Mají konkrétní a dosažitelný cíl. Chápou svoje PROČ to chtějí, jaký výsledek jim to přinese a jak ho poznají. Budou si uvědomovat i dílčí výsledky, které k cíli vedou. Tedy přesně ti, kteří jsou motivovaní.

Sebekázeň

Ve svém úsilí jsou vytrvalí a trpěliví, tedy mají sebekázeň. Co to vlastně je? Není to vrozená vlastnost. To je dobrá zpráva. Je to získaná nebo odkoukaná dovednost, která vede k získání větší kontroly nad sebou, k překonávání překážek a umění něco si odříct. Tedy „odložit odměnu“. Jde v podstatě o umění být sám na sebe přiměřeně přísný.

Odměna za výdrž

Odměnou za to, že jsem vytrval ve svém předsevzetí, je nejen dosažení cíle. Zažívám pocity úspěchu a sebedůvěry, což pozitivně ovlivňuje moje sebevědomí. Tím, že aktivně pracuji na dosahování svých cílů, přesvědčuji se o vlastní schopnosti překonávat překážky. Cítím, že mám vliv na svou budoucnost a dává mi to pocit větší kontroly nad mým životem.

Na závěr malé doporučení: Chcete-li změnit svůj život k lepšímu, proč čekat až na Nový rok? Udělejte to kdykoli!